rok zahradníka

vždy jsem chtěla velkou zahradu, teď chci velkou televizi ...

1.rok
Postavili jsme domeček ! K tomu máme velkou zahradu. Dřív to bylo pole. Není tu ani jeden strom. Ale ten výhled. !
Zasadili jsme stromy. Už se těším až budou kvést. Koupila jsem si nůžky. Příští rok si střihnu.

Koupili jsme travní osiva, hnojivo, sací vozík, sekačku, rekultivátor. Z okna pozoruji průvod. Manžel v čele se sacím vozíkem a za ním - vrány, sýkorky, straky - eště že čápy žerou žáby. Vzali jsme si oba dovolenou - na směny chodíme odhánět ptáky.

Konečně roste travička, úplně maličká, ale je nádherná! Už se těším až jí budem sekat.

Travička je krásně hustá a roste jako z vody. Obden jí zaléváme a hnojíme jednou za měsíc.
Rveme se o sekačku. Manžel udělal z prken cestičky. Aby jsme nepošlapali trávník..

Rozhodla jsem se, že budu pěstovat bio zeleninku. Zryla, uhrabala a koňským hnojem pohnojila. Vysadila jsem si ředkvičky, mrkvičku, petrželku, špenát.... Na každé okopávání a pletí se vyloženě těším. Pomazlím se s každou žížalkou, broučkem, šnečkem. I slimáci jsou tu vítání. Však pro každého je tu všeho dost.

Udělali jsme terasu. Nezbyli peníze na zastřešení. Alespoň si užijem to sluníčko a čerstvý vzduch.






2.rok
Stromy chytly spálu a chcíply. Schovávám nůžky. Vysazujem nové stromky. Příští rok si snad střihnu.

Ta tráva teda jede. Radši jí nehnojíme a sekáme jednou za měsíc.  Ale ten pocit, když chodíme bosí po trávníku. Pravidělně chodíme vytahovat  plevel.

Zaplatila jsme sousedovi, aby zryl. Nakoupila secí pásky – ohromně ušetří práci. Plevel trhám, až když je dost vysoký, aby se dal vzít oběma rukama. Přihnojuju Krystalonem, prý jako jediný nejde na játra.

Slimáky sbírám ručně. Odnáším je přes silnici do lesa. Někdo je solí. Jak asi chudáci musej trpět.

Konečně máme hotové zastřešení terasy. Problém s větrem to nevyřešilo, ale návštěvy neodchází s úpalem.



3.rok
Stromy vykvetly. Úplně jsem zapomněla, že jsem alergik. Škoda, že letos taky nechytly spálu. Beru nůžky a stříhám všechny rozkvetlé větve. Ještě, že jich je jen pár.

Posraná tráva. Stříháme kámen nůžky papír, kdo musí sekat. Kdo vyhrál musí zalívat. Kupujeme silnější sekačku. Stará brala pampelišky, ale bodláky už ne.

Koupila jsem rondap - vzala jsem záhony jedním vrzem. 
Prodavačka mi doporučila sliz stop na ty hnědý svině. Nejdřív napěněj a pak explodujou.

Pozorujem to z pergoly. Nic jinýho se na ní v tom větru stejně nedá dělat.

4. rok


Stromy vykvetly. Nezapomněla jsem. Po odborném střihu obrazily tisíce květy.

Nesekám. Objevuju kouzlo rozkvetlé louky.

Vítr nám strhl pergolu. Nevadí.

Stejně ven nechodíme. Sedíme doma a koukáme na bednu na National Geografic.

Ps: tak to je má druhá kráska - začínám mít tolik kabelek, že s nima chodím už i na zahradu, abych je utahala a provětrala všechny :-)