Blog č. 3 z Maríny
Jak pan Hafánek knokautoval medvídky z Nextu.

proč je nenarozená Dorotka zřejmě blondýna a proč na velikosti skutečně záleží


30.12.2010 se měla narodit má druhá dcera Dorotka.  Měli jsme termín, a dohodu …

Já jí poradila, že by bylo výhodné se narodit přesně 20.12.  Proč ?
- no, 20. se narodíš, 24. nás pustí (co by tam s náma dělali na vánoce), maminka nebude muset absolvovat vánoční úklid, obalování masa, vaření, stres atd. (všechno to spadne na tatínka)
- rodiče dostanou porodný
- ty stihneš vánoce a dostaneš dárky (to těsně souvisí s předchozí odrážkou)
 zkrátka samá pozitiva a  sociální jistoty

20.12. nic se neděje – co na tom nepochopila  ??
(kamarádka ((tmavovláska)) hlásí, že Dorotka bude asi blondýna)
dobře budu shovívavá – však termín máme až 30.12.

30.12. nic se neděje- bože, co na tom nepochopila ??
(kamarádka ((ta samá)) hlásí, že Dorotka bude zřejmě peroxidová blondýna)
dobře budu shovívavá – do 1.1 zbývá ještě jeden, dva dny

1.1  2011 nic se neděje – je mi to jedno
porodný je stejně v ….
(kamarádka nic nehlásí, kamarádka ví, že by už nemusela být kamarádka)
až se narodí nebudu shovívavá a seřežu jí, že neumí poslouchat maminku. Dobře jí tak, je bez dárků, ale my bez dovolený.
1.1 2011  večer  se v televizních novinách dozvídám, jak se některé matky dožadovaly 31.12.  v porodnici provokačky …(proč to nenapadlo mě …?, na internetu dodatečně zjišťuju, jestli uspěly)


30.12.2010 se narodil ale pan Hafánek (bez terminu, dohody i provokačky)
u toho mi asi porodné neuznají.

Porod byl ale taky celkem makačka. Moje první hračka a za matroš si neprozřetelně vyberu  pleteninu. (číňani zatracený !!!)
U tělíčka málem porodím (bohužel planý poplach). Ručně obšívám pupíček. Chtěla jsem, aby byl takový rustikální no a taky Veritaska neumí žádný ozdobný steh. Teď bych se na to nejraději rustikálně vy…. Vydržím a po 3 hodinách je pupíček obšitý. Necitím bříška prstů. Taky vypadají rustikálně. Další části už podlepím jednostranným vlizelínem a mám vyhráno. Jde to samo. Začínám mít radost z dobře odvedené práce. Celý den napínám Rozárku, že jí večer maminka došije Hafánka. Krásnýho.



Manželovi volají kamarádi, jestli se mohou stavit na návštěvu. Vrtím hlavou, že ne. Manžel odpovídá , že ano. Bože, co na tom nepochopil ! (Dorotka nebude blondýna, Dorotka bude po tatínkovi).
Přichází kamarádi. Teta Evička se vrátila z Anglie. Přivezla Rozárce a Dorotce dva medvídky z Nextu. Taková podpásovka. Nenávidím tetu Evičku a pláču nad rozšitým Hafánkem. Manžel vysvětluje nechápajícím kamarádům, že to jsou těhotenské hormony.
Dělám tetě Evičce turka (nesnáší lógr), sobě svařáka (miluju alkohol) a říkám si, kam ty odporný medvídky asi tak schovám, až návštěva odejde.
Návštěva odchází a já hledám medvídky. Medvídky schovala Rozárka za sedačku. Hodná.
Vracím se k rozšitému Hafánkovi, dokud není hotový.
Rozárka s ním skáče na trampošce od ježíška. Bezvládné nedokonalé Hafánkovo tělo lítá vzduchem, zatímco jeho přecpaná hlavička ho ukotvuje na skákací podložce. Rozárka je nadšená. „Kásnej.“
Rumunka jde spát a dožaduje se Hafánka do postele. Bože, jak ta je hodná.


Jdeme s manželem spát a po tmě kontrolujeme Rozárku, jak sladce spí. „Nech jí ho tam.“ Vracím Hafánka Rozárce do postýlky.

Ležíme v postely.
„když spí tak je jí to jedno, že …“
„nech jí ho tam“
„hm“
„chceš něco říct?“
„jo“
„možná, že hafánek není tak krásnej, ale je rozhodně větší“
„dík“


a zítra se nepochlubím, zítra bude ovečka Shaun, jogurt a musli a pro manžela odvar z makovic, ať si taky trochu pospí …

(kdo nechápe poslední větu, ať si přečte můj blog: polštáře a pipiny)