úterý 15. května 2012

Blog č. 8 z Maríny
bordel by Bellet
 
za co může Bellet, o čistotném bezdomovci a jak potěší dobrý ročník Sava

když šiju, jsem v transu a nic jiného mě nezajímá

„to je hezký“
„jo, dík to je design by Bellet ( mám to spojení už jako mantru)

včera to vypadalo takhle:

„co to bude ?“
„obal na očkovací průkaz, design by Bellet“ – usmívám se na muže
„hmmm,  a co tady ten bordel by Bellet ?! – mračí se muž na mě

kdo má doma chlupatá zvířata – chápe ( máme rumunku a psa)

že je potřeba vyluxovat, jsem pochopila, když Rozárka ukázala do rohu místnosti a bezelstně zvolala
 „pejšek“.
 „ne miláčku, to je bordel“
 obešla jsem všechny 4 rohy a pejška o velikosti ovčáckého psa vyhodila do koše – to by pro dnešek stačilo…

řídím se heslem, „vytírám, až když podlaha zouvá ponožky“ – u koše smutně koukám na holé nohy …
(přemýšlím, kde se mi zuly a jestli vůbec jsem je dnes měla na nohou)
nadzvednuté víko od špinavého prádla mi říká, že B je správně

koukám na Rozárky triko s cákanci od boloňský, co jsme měli k obědu …
k obědu před týdnem
něco jsem zahlédla i v jejích vlasech
oddychnu si –  je to filé z dneška

něco se musí stát
muže posílám s rumunkou k holiči, psa do salonu, sebe do technické místnosti …

objevuji stovky neotevřených lahviček se saponáty na dřevěnou podlahu, na kamennou podlahu, na plovoucí podlahu, na sklo, keramiku, já mám snad saponáty na všechno …
(kdyby existoval saponát na saponát, najdu ho tady taky…)

miluju ten proces nakupování, očichávám ty vůně, opájím se představou, že se nám to doma blýská, jako na obrázku na etiketě, a u toho skončím …

dnes, ale ne, dnes už opravdu uklidím …



pro svou obhajobu, my to máme v rodině

mám babičku, úžasnou 91 letou vitální důchodkyni
probíráme spolu politiku, světovou ekonomiku, poslední trendy a večerníčky (ty babi miluje, obzvlášť ten o Vydrýskovi)
je ovšem nenapravitelná bordelářka
má chaloupku se zahradou v příkré stráni a zatím co já, ji vyjdu stěží jednou, ona se stihne 3x vrátit pro něco do auta …

chaloupku přes zimu obýval bezdomovec a způsobil škodu na dveřích

policista přejel očima místnost (rozsypané ořechy po stole, ohryzky po zemi, obal od másla a uheráku, špinavé nádobí, kdysi vyditelný vzorek lina, kutloch ze starých cejch a laris …)

„ten Vám tady udělal ale svinčík, prase jedno „
sklopila jsem cudně zrak
„to je babičky, on spal tady“

prstem směřuji do rohu - na zemi jsou vzorně ustlané lidové noviny a letáky z kauflandu,
pod kartony od krabic je i vytřeno ….


Mám také kamarádku, ke které místo božolé, nosím láhev Sava. Vím, čím jí potěším. Má doma neskutečně naklizeno. I ponožky jsou v komínku a podle barev. Na poslední návštěvě jsem jí zlomyslně nadrobila za sedačku. Je to mé malé soukromé tajemství. Bordelářka jedna.
U nás byla na návštěvě včera poprvé. Doteď jsme jí takticky drželi na terase. V prosinci už jí ale byla venku zima.
3 dny jsme s mužem uklízeli. Půl hodiny předem, než měla přijít, jsme se posadili.

„vydejchej se, ať nic nepozná.“
„jo, fu, fu,fu“
„co takhle prohodit něco v tom smyslu, jejda, mi málem zapomněli, že přijdeš“
„dobrej nápad“

zvoní telefon, volá kamarádka
„jasný, jasný to se nedá nic dělat, tak pa“

„nepřijde“
„cože, to nám nemůže udělat“
„malej je nemocnej, může až příští pondělí“
„na nic nešahej, zapečetíme to tu a do pondělí bydlíme u našich“
„dobrej nápad“


Ps: už aby bylo jaro a návštěvy mohly na terasu





1 komentář: