neděle 20. května 2012

Milý deníčku 4, až se příště narodím nechci být žena...

teď už nám bude chybět jen ten tatínek, že ?! i na něj přijde řada ...

Probudí mě cvakot drápů na dřevěné podlaze. Proboha, proč nemáme koberec – zaháním psa do pelechu. Usínám.
Probudí mě škrábání na dveře. Proboha, proč nemáme rybičky – zaháním psa do pelechu. Usínám.
Probudí mě řev kojence. Proboha, proč nemáme už velký děti. Jak ráda bych ještě spala.

Začínná denní maraton.

Přebalit, nakojit, přebalit, nakojit.

Slyším, že rumunka je vzhůru. Odkládám kojence do kolíbky, natahuju hrací kolotoč. Cestou šlápnu do psí loužičky.
Rumunka ve své postýlce není – jdu na jistotu. Cestou beru z komody automaticky čisté povlečení.
Převlíkám rumunku, postel, sebe.  Beru do náruče počůrané povlečení, pyžamo, plínu, 8 plyšáků, dvě panenky a rumunku. Cestou se musíme ještě stavit v pokojíčku pro knížku o krtečkovy a oblíbený polštářek.
Vyhazuju do koše knížku, hážu do pračky počůrané povlečení a plínu, na gauč odkládám rumunku a její gang plyšáků a panenek.
Zbývá mi v ruce počůrané pyžamo. Něco je špatně. Kontroluji celý proces.
Vytahuju plínu z pračky, hážu tam pyžamo, plínu hážu do koše, vytahuju z něj knížku, hážu jí na gauč. Vytahuju kojence z kolíbky, hážu na gauč.

Přebalit, nakojit, přebalit, nakojit.
Rumunka řve z koupelny hotovo – povel utřít pipinu, vylít nočník.

 Snídaně.
Kojenec v kolíbce, rumunka v židličce, pes pod stolem. Nohou houpu kolíbku, jednou rukou mažu chleba, druhou nalévám čaj, třetí utírám rozlitou šťávu. Druhou nohou odháním psa od šunkovýho.

Přebalit, převlíknout, nakojit, přebalit, nakojit.
Rumunka řve z koupelny hotovo – bohužel něco málo je i v kalhotkách.
Svlíkám oblečení, hážu do koše na špinavé prádlo, utírám pipinu, vylévám nočník.
Oblékám kojence, oblékám rumunku, oblékám sebe. Psovi vodítko.
Rumunka řve z koupelny hotovo – povel utřít pipinu, vylít nočník.
Opět oblíkám rumunku. Můžu se převlíknout.

V autě. Pes řve, že chce ven, kojenec řve, že řve pes, já řvu, že řvou oba, rumunka řve, protože řvou všichni.  
Nevím, na koho mám řvát dřív.


Na poště.
Stojím frontu k přepážce. Po půl hodině čekání, už vidím alespoň na okénko.  
Usínám opřená o rameno spolustojícího.
Všímám si ,že rumunka ulovila doručovací lístky a propisku. Vyplňuje kolonky pro odesilatele. Zasahuji do jejího úřadování a ...
Vracím se na konec fronty. Rumunka objevila sázenky na sportku – zůstávám v klidu ve frontě. Třeba vyhrajem.
Přes skleněné okénko se snažím překřičet řvoucího kojence. Nakonec se dohodneme s úřednicí rukama.

Hodím rumunku do autosedačky, kočárek do kufru psa z předního sedadla na zadní. Něco se mi nezdá. Kontroluju celý proces.
Vyndavám kočárek z kufru, vyndavám kojence z kočárku, zandavám kočárek do kufru, kurtuju kojence do vajíčka. Odjiždíme.

Doma.
Svlékám sebe, rumunku, kojence.

Přebalit, převlíknout,  nakojit, přebalit, převlíknout, nakojit.
Rumunka řve z koupelny hotovo –  povel utřít pipinu, vylít nočník.

Oběd.
Zapínám ovečku Shaun na počítači, ukládám kojence do kolíbky, zapínám kolotoč, vařím oběd. Vypínám funkci rychlopřehrávání na PC, kterou objevila rumunka. Cestou k plotně natahuju hrací kolotoč.
Uložím rumunku, prsem uspím kojence a usínám na gauči, zvoní pošťák. Probouzí mě, psa, kojence.

Přebali, nakojit, přebalit, převlíknout, nakojit.
Rumunka řve z koupelny hotovo – bohužel něco málo je opět i v kalhotkách, svlíkám oblečení hážu do hajzlu, utírám pipinu, vylévám nočník do koše na špinavé prádlo....

No co, stejně budu dnes prát.

Jdeme ven
Oblékám kojence, oblékám rumunku, oblékám sebe. Psovi vodítko. Vyndavám z auta kočárek, motorku, helmičku, klacíček, golfky pro panenku. Vracíme se domů pro rukavičky a medvídka.

Táhnu psa na voditku, kojence v kočárku, motorku pod kočárkem a rumunku na ruce. Ta drží v ruce golfky pro panenky.
Pes se vyvlíkl z vodítka a válí se v nějaký chcíplotině. Rumunka chce dolu a zdrhá za psem. Vyhazuju chcíplotinu - pod  jedno podpaží beru psa, pod druhý rumunku, pupkem tlačím kočárek. Jdeme domů.

Smrdím já, pes, rumunka . Kolektivně nás sprchuji.

Manžel přichází večer domů

"Tak co jste celý den dělaly berušky moje ?"
Snažím se marně vzpomenout, co by tak stálo za řeč.
"Ani nic.“

"Teda až se příště narodím tak chci bejt ženská, procházka, kafíčko, s dětma si pohraješ, nemusíš vstávat ráno do práce...“

„Tak pane bože, až se příště narodím tak chci bejt chlap, a v týhle rodině.“


Zničená ulehám do postele
Manžel nadzvedá deku.

"Víš, co je dnes za den."
"Ne."
"15. unora konec šestinedělý."  významně zvedne oboči.
"Dobrou."

Ps: tak jsem zjistila , který blb to nazval mateřskou dovolenou.
Děkovné dopisi zasílejte:

Ing. Petr Voráček
Odbor rodinné politiky
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na Poříčním právu 1/376
128 01 Praha 2

Ps1: pro všechny matky na mateřské - alespoň jednou denně si na této adrese zarelaxujte, klikem na jednotlivé koně se vypiná a zapíná zvuk ... veselou zábavu
http://svt.se/hogafflahage/hogafflaHage_site/Kor/hestekor.swf

Ps2: pro Bell
důkaz, že i šiju :-)))
podsedáky do předsíně

Žádné komentáře:

Okomentovat