čtvrtek 11. října 2012

jen to plesklo ...






Nejsem citlivka na hygienu !

Mám problém umýt si ruce hned jak přijdu z venku. 
Někdy si utřu nos do rukávu. 
Co ale nedělám opravdu ,ale OPRAVDU nikdy je – nesedám si na veřejných záchodcích.

Když přijdu na záchod v restauraci zaujmu pozici takzvaně na harleyáře.
Vyšpulít zadek předpažit obě ruce pro vyvážení těžiště a modlít se ,aby člověk nepotřeboval na velkou a vaše stehna nevypověděli v polovině akce službu.

Velkou výhodou jsou malé záchody, kde došáhnete na kliku. Ušetří 50% energie.

Ve městě máme roztomilounkou fairtradovou kavárničku. Pečou zde vynikající domácí skořicové bábovičky, dělají latte s bohatou mléčnou pěnou a vaří veganské domácí polívky z bio potravin.

No záchod je veřejný…. Nesedám si… Tedy dobrovolně ….

Dala jsem vyčůrat Rozárku, vyjedla mléčnou pěnu, snědla třetinku bábovičky, polívku si nedala, protože jsou hnusný!
Přebalila jsem Dorotku, vypila dvě lžičky kávy, Rozárka snědla zbytek bábovky, Dorotka vylila zbytek kávy.
Převlíkla jsem Dorotku, uklidila drobky po Rozárce, vypila vodu ke kávě.

Zvláštní jak ta hodinka v kavárně vždycky uteče …

Při odchodu jsem usoudila, že decku vody ke kávě domů už nedonesu.

Vlezla jsem na záchůdek metr na metr.
V těhotenství je poloha na harleyáře obzvláště nepohodlná. Klika ode dveří na dosah… Ruka mi bez rozmyslu vystřelila ke klice.
Klika na druhé straně dveří nevydržela 80kilovou masu.
S klikou v ruce dosedám plnou vahou na hajzlík.
Porcelán zapraská a holá stehna zlověstně mlasknou o plastové prkénko.
VEŘEJNÉ PRKÉNKO !
Prkénko pro všechny bez rozdílu věku, rasy, pohlaví …

Ani se nepokouším vstát. Teď už je to jedno.

Ö chvilku později prochází kolem záchodků KUCHAŘ. Na zemi vidí KLIKU. Jako správný domácí kutil hledá, odkud ta potvůrka vypadla.
Ve vteřině nalézá otvor kam patří. Pak už jen otevřít dveře, aby mohl řádně žďuchnout také do protilehlé strany kliky.

Pohled, který spatřil na druhé straně nečekal. S omluvou se vypotácí ze  záchodku a nechává dveře dokořán.  

Ani se nepokouším vstát. Teď už je to jedno.

Zdravím okolo chodící davy. Uvědomuji si, kolik zážitků já vlastně z veřejných záchodků už mám….

Poslední roky se vlastně točí vše jen okolo záchodků…. 



ps: bohužel jsem nedělala aplikaci prasátka, ale krávy ...


2 komentáře:

  1. Haloooo, Jarníčkováááá! To je super, že jsem tě konečně našlaaa!! No a je na pytel, že už sem ty nechodíš a nevkládáš svoje prožitky.... Třeba až všechny holčičky odrostou. To si asi počkám! :-)

    OdpovědětVymazat
  2. jo já jsem taky objevila Tvůj blog..zlato bolí mě břicho.-))) tečou slzy.-))) ..kde jsi ???tohle je počteníčko na lepší náladu ,to víš cizí neštěstí potěší ze všeho nejvíc :-))))),vyžeň děti do herny a šup sem zážitky♥jinak přeji krásné dny ty nejkrásnější pa pa ♥T

    OdpovědětVymazat